Blog
Články publikované na tomto webu jsou výrazem snahy postřehnout a následně analyticky uchopit vybrané problematické otázky na úseku konstrukčně-právní kazuistiky, konzultačního inženýringu, jakož i oborů druhově příbuzných. Je třeba předeslat, že se nejedná o práce aspirující na akademickou důslednost, ani o texty recenzované odborným redakčním kolegiem, avšak zároveň ani nejde o texty laické, populárně naučné či trivializující. Našim cílem je nabídnout informovanému čtenáři kvalifikovaný vhled do přípustného řešení vybraných problematických jevů při výkonu konzultační praxe. Přiměje-li tento počin čtenáře rovněž k úvahám o navázání odborné spolupráce, budeme poctěni.
Novela zákona, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako "zákon", "zákon o SFDI" nebo "zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury"), která byla přijata Parlamentem a nyní čeká na rozhodnutí prezidenta, přináší zásadní systémovou změnu v přístupu k financování dopravní infrastruktury v České republice. Vedle rozšíření účelu Fondu a zpřesnění jeho výdajových nástrojů dochází k otevření prostoru pro nové finanční mechanismy, včetně vydávání dluhopisů a čerpání zápůjček. Tyto změny reagují nejen na rostoucí investiční potřeby, ale i na strukturální nedostatky stávající právní úpravy a nepříznivý vývoj veřejných rozpočtů. Novela tím zakládá nový rámec pro veřejné investice v dopravním stavitelství, jehož praktické dopady mohou být zřetelné již v nadcházejících letech.
(...)
14.04.2025
Ke kritériím důkazní věrohodnosti: Aplikace rámce R.A.V.E.N. v soudní praxi
Zemní práce bývají častým předmětem sporů mezi zhotovitelem a objednatelem, zejména pokud se cena odvíjí od skutečně provedeného objemu výkopů. Klíčovým aspektem je způsob, jakým účastníci svá tvrzení dokládají a jak soud důkazy hodnotí. Tato kazuistika zachycuje spor o zaplacení části ceny díla, v němž se soud prvního stupně odmítl vypořádat s navrženými důkazy zhotovitele. Teprve odvolací instance korigovala pochybení a vrátila věc k dalšímu řízení.
(...)
11.04.2025
Výjimka jen výjimečně: NSS zpřísňuje podmínky pro zásah do chráněné přírody mimo režim EIA
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci udělení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů při výstavbě mimoúrovňové křižovatky u města Kuřim představuje důležitý judikaturní mezník v interpretaci ustanovení § 56 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Tímto rozhodnutím soud formuloval obecné metodologické zásady, které by měly být aplikovány při posuzování obdobných případů, zejména pokud se daný záměr nehodnotí v režimu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EIA“).
(...)
06.04.2025
Stavební zakázky a nový zákonný limit: Co přináší novela ZZVZ od dubna 2025?
Změny v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které vstoupily v účinnost 03.04.2025, přinášejí dlouho očekávanou úpravu finančních limitů pro zakázky malého rozsahu. Největší dopad pocítí zejména stavební trh, kde dosavadní hranice často neodpovídaly reálným nákladům ani aktuální ekonomické situaci. Zvýšení limitu pro stavební práce ze 6 na 9 milionů korun má potenciál ulehčit práci tisícům zadavatelů i dodavatelů napříč republikou. V následujícím textu se zaměříme na to, co tato změna v praxi znamená, jaké příležitosti přináší, a kde je stále třeba postupovat obezřetně.
(...)
02.04.2025
Zrušené řízení, žádné nabídky, žádný účastník - přesto povinnost rozhodnout o námitkách stále platí
Český právní řád nezřídka dovede potěšit i ty nejnáročnější sběratele právních bizarností. Níže si popíšeme situaci, ve které byl veřejný zadavatel povinen v zákonem stanovené lhůtě (zcela vážně) vypořádat námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám v řízení, které bylo zrušeno, neboť žádná nabídka nemohla být přijata a žádný další uchazeč v řízení nezůstal. Jinými slovy, třebaže neexistovalo řízení, ve kterém by bylo možné vypořádávat námitky (neexistujícího) účastníka řízení, veřejný zadavatel byl i nadále povinen vypořádávat námitky téhož (neexistujícího) účastníka (neexistujícího) řízení. Pokud bychom snad měli smysl pro humor, mohli bychom prohlásit, že samo rozhodnutí o vypořádání námitek vykazuje nečekaný Schrödingerovský rozměr, neboť existuje a neexistuje zároveň (fakticky bylo vyhotoveno, a tudíž existuje, jenže má nulitní právní relevanci, a tudíž jako kdyby nebylo).
(...)
28.03.2025
V oblasti veřejných stavebních zakázek lze pozorovat jistý trend: čím delší je časový odstup od převzetí stavebního díla, tím odvážnější jsou formulované reklamace. V posuzovaném případu bylo zapotřebí zodpovědět, zda má objednatel právo na odstranění vady díla, která spočívá nedostatečné podjezdné výšce mostní konstrukce, třebaže (i) dílo bylo provedeno přesně podle zadání objednatele a nezahrnovalo změnu nivelity mostní konstrukce, (ii) dílo bylo řádně a bez výhrad převzato objednatelem v přejímacím řízení a (iii) ke zjištění nedostatečné podjezdné výšky mostní konstrukce došlo až po osmi lety nerušeného provozu díla.
(...)
23.03.2025
Má věřitel právo na zaplacení smluvní pokuty, jež zajišťuje závazek, který byl dlužníkem splněn dodatečně?
Smluvní pokuta jako nástroj zajištění smluvních povinností představuje v českém právním prostředí běžně využívaný institut, jehož účelem je motivovat dlužníka k řádnému plnění a současně věřiteli poskytnout kompenzaci v případě porušení smlouvy. V posuzovaném případě vyvstala otázka, zda má věřitel, který je veřejným zadavatelem/objednatelem (konkrétně šlo o statutární město), právo na zaplacení smluvní pokuty i tehdy, pokud smluvní pokutou zajištěný závazek byl sice dlužníkem, resp. zhotovitelem stavebního díla, porušen, avšak následně – byť opožděně – byl splněn dodatečně.
(...)
08.03.2023
Ke smluvnímu vyloučení přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou
Ve smluvní praxi lze narazit na celou řadou kuriozních případů. Na tomto místě zhodnotíme některé praktické dopady situace, kdy obec adresovala zhotoviteli návrh dohody o narovnání, do jehož závěrečných ustanovení – z jakési právní opatrnosti – zakomponovala ujednání o vyloučení přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou ve smyslu ustanovení § 1740 odst. 3, věta první, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“).
(...)
02.03.2023
K obligatornosti písemné formy podzhotovitelských smluv podle smluvních podmínek FIDIC Red Book
Realizace velkých výstavbových projektů je vždy provázena obsáhlým souborem smluvních dokumentů. Některé z nich přitom obsahují tisíce smluvně relevantních údajů, které mohou mít zásadní význam pro vznik a uplatnění nároků smluvních stran, jakož i pro řádné a včasné uplatnění smluvních kompenzačních mechanismů. Neznalost smlouvy neomlouvá.
(...)