Stavební zakázky a nový zákonný limit: Co přináší novela ZZVZ od dubna 2025?
06.04.2025
Změny v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které vstoupily v účinnost 03.04.2025, přinášejí dlouho očekávanou úpravu finančních limitů pro zakázky malého rozsahu. Největší dopad pocítí zejména stavební trh, kde dosavadní hranice často neodpovídaly reálným nákladům ani aktuální ekonomické situaci. Zvýšení limitu pro stavební práce ze 6 na 9 milionů korun má potenciál ulehčit práci tisícům zadavatelů i dodavatelů napříč republikou. V následujícím textu se zaměříme na to, co tato změna v praxi znamená, jaké příležitosti přináší, a kde je stále třeba postupovat obezřetně.
1. Od 03.04.2025 začínají platit nové finanční limity pro veřejné zakázky malého rozsahu, které podle našeho názoru výrazně ovlivní provozní realitu na českém stavebním trhu. Novela zákona o zadávání veřejných zakázek zvyšuje hranici pro zakázky na stavební práce ze 6 milionů na 9 milionů korun bez DPH.[1] Tento posun reaguje na setrvalý růst cen ve stavebnictví a má ambici zjednodušit zadávání stavebních zakázek menšího rozsahu, zejména v municipální sféře.
2. Zvýšení limitů přichází ve chvíli, kdy se český stavební trh potýká s kombinací několika problémů: (i) vysokými cenami materiálů, (ii) nedostatkem pracovní síly, (iii) stagnací investic a (iv) složitou byrokracií v oblasti veřejného zadávání. Zejména pro malé obce nebo příspěvkové organizace představovalo zadání i relativně malé stavební zakázky nad 6 milionů korun náročný administrativní proces. Ten často vedl ke zdržení projektu, vyšším nákladům nebo k tomu, že zakázka nakonec vůbec nebyla realizována.
3. Praktickým příkladem může být například plánovaná rekonstrukce střechy základní školy za 8,2 milionu korun. Podle dosavadní právní úpravy by taková zakázka spadala do podlimitního režimu a vyžadovala formální zadávací řízení podle ZZVZ – včetně oznámení ve věstníku, tvorby zadávací dokumentace, výzvy více dodavatelům a vyhodnocení nabídek. Od 03.04.2025 však může být stejná zakázka realizována v režimu veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), tedy podle interních pravidel zadavatele, pokud jsou zachovány principy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace[2].
4. Tento posun neznamená, že zadavatelé mohou postupovat libovolně. Zakázky malého rozsahu sice nejsou formálně regulovány v plném rozsahu zákona, ale stále se na ně vztahují základní zásady veřejného zadávání. Navíc dotační tituly, např. z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) či Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), často vyžadují vlastní pravidla, která mohou být přísnější než samotný zákon. Zadavatelé by tak měli postup konzultovat se svými právníky, administrátory nebo dotačními specialisty, aby předešli riziku korekce.
5. Zvýšení limitů navíc přichází v době, kdy tlak na efektivní investování veřejných prostředků ve stavebnictví sílí. Výrazná inflace ve stavebních zakázkách za posledních pět let způsobila, že reálná hodnota šestimilionového limitu klesla. Zakázky, které před lety spadaly pod VZMR, dnes přesahují hranici jen kvůli navýšení nákladů na materiály, dopravu nebo subdodávky. Příkladem může být rekonstrukce místní křižovatky včetně úpravy přechodů pro chodce a instalace veřejného osvětlení, tedy projekt, který ještě před několika lety spadal do rozpočtového rámce okolo 3 milionů korun, dnes při započtení cen prací, materiálu a DPH může přesáhnout 7 milionů korun, a tedy nově spadá do režimu zakázky malého rozsahu.
6. Pro stavební společnosti (dodavatele) i technické dozory investora tato změna znamená snazší komunikaci se zadavateli, rychlejší zahájení stavebních prací a méně byrokracie na obou stranách. Zakázky, které dříve komplikoval časový tlak na vypsání výběrového řízení, se nyní mohou zadávat rychleji, přičemž zadavatel má větší možnost oslovit ty dodavatele, jejichž pracovní výstupy jsou mu známy, resp. s nimiž má ověřenou zkušenost. Z hlediska lokálních dodavatelů může jít o významné zjednodušení přístupu k veřejným zakázkám v regionech.
7. Na druhou stranu je ovšem nutné zdůraznit, že vyšší flexibilita nesmí vést ke snížení kvality ani k obcházení soutěžních principů. Zakázky je třeba dokumentovat, rozhodnutí odůvodňovat a transparentně archivovat. Pro některé menší obce může být změna zároveň výzvou – zejména pokud dosud zadávaly zakázky takříkajíc „z úst do úst“. Nyní budou muset nastavit jasnější pravidla pro výběr dodavatelů i v rámci VZMR.
8. Celkově lze říci, že novela přináší stavebnímu trhu vítanou úlevu. Nejde o revoluční změnu, ale o praktické přizpůsobení právní úpravy realitě stavebního trhu. Pokud bude správně využita, může přispět k větší pružnosti investičních rozhodnutí, rychlejší realizaci projektů a posílení důvěry mezi zadavateli a dodavateli. Z pohledu řízení stavebních investic jde o krok správným směrem, který ale přinese skutečný užitek pouze tehdy, bude-li doprovázen zvýšenou mírou odpovědnosti, transparentnosti a profesionality na straně zadavatelů.
Závěr:
Zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu ve stavebnictví není jen technickou změnou zákona, ale praktickým krokem k lepší rovnováze mezi právními požadavky a skutečnými podmínkami na trhu. Pro obce, školy i další veřejné zadavatele to znamená větší flexibilitu a rychlejší cestu k realizaci stavebních projektů. Pro dodavatele naopak příležitost k častější spolupráci bez zbytečné byrokracie. Klíčem však zůstává odpovědné nakládání s touto nově získanou volností. Transparentnost, odpovědnost a důsledná dokumentace jsou i nadále základními kameny kvalitního veřejného zadávání.[3]
Georgi Margaritov,
konstrukční právník a konzultant
[1] Srov. ustanovení § 27 ZZVZ, které nově zní takto:
Veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky
a) na dodávky nebo na služby částce 3000000 Kč, nebo
b) na stavební práce částce 9000000 Kč.
[2] Srov. ustanovení § 6 odst. 1, 2 ZZVZ, podle kterého platí, že: (1) Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. (2) Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Transparentnost vyžaduje, aby zadavatel postupoval předvídatelně a srozumitelně. Musí řádně dokumentovat jednotlivé kroky zakázky a zajistit, aby bylo možné celý proces zpětně přezkoumat. Veškeré informace související se zadáním musí být sdíleny rovnoměrně se všemi účastníky řízení, aby nikdo nezískal neoprávněnou výhodu.
Rovné zacházení znamená, že zadavatel musí všem uchazečům nabídnout stejné podmínky účasti. Nesmí nikoho preferovat a je povinen posuzovat nabídky podle stejných, předem stanovených kritérií, která budou uplatňována spravedlivě a bez výjimek.
Zákaz diskriminace pak zadavateli zakazuje jakékoli přímé či nepřímé zvýhodňování nebo znevýhodňování dodavatelů. Například není přípustné znevýhodňovat firmy na základě jejich sídla, pokud to nemá objektivní důvod. Zadavatel rovněž nesmí stanovovat požadavky, které jsou nepřiměřené nebo nemají oporu v povaze zakázky.
[3] Zmiňme alespoň stručně dopady novely přesahující stavebnictví:
1. Změny v oblasti zahraničních subvencí
Novela do českého právního řádu implementuje nařízení EU o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. Zadavatelé veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou alespoň 250 milionů EUR budou nově povinni od účastníků řízení požadovat informace o případné zahraniční podpoře. Pokud účastník informace neposkytne, bude vyzván k jejich doplnění. V opačném případě může být vyloučen.
Účastníci budou povinni doložit čestné prohlášení o obdržených subvencích za poslední tři roky a případně i podklady, pokud celková podpora přesáhne limit stanovený evropským nařízením. V případě, že Evropská komise zahájí šetření, může být zadávací lhůta prodloužena o dobu jeho trvání, a účastníci budou mít možnost během této doby ze zadávacího řízení odstoupit.
2. Nové důvody pro vyloučení uchazeče
Zadavatelé nově získávají možnost vyloučit účastníka řízení, pokud se prokáže, že získal zahraniční subvenci narušující hospodářskou soutěž. Jedná se o krok směřující ke spravedlivějším soutěžním podmínkám na vnitřním trhu EU.
3. Rozšíření pravomocí ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude hrát aktivnější roli v oblasti kontroly zahraničních subvencí. Nově bude oprávněn vyžadovat informace od subjektů, provádět šetření a spolupracovat s Evropskou komisí při posuzování jejich vlivu na veřejné zakázky.
4. Změna limitu pro zveřejňování smluv
Zvýšen byl rovněž limit pro povinné uveřejňování uzavřených smluv na profilu zadavatele – z 500 tisíc Kč na 1 milion Kč bez DPH. Zákon o registru smluv tím ale dotčen není, jeho pravidla zůstávají beze změn.
5. Změny v zákoně o ochraně hospodářské soutěže
Novela obnovuje možnost sankcionovat subjekty za kartelové dohody zákazem plnění veřejných zakázek až na tři roky. V případě narovnání se tato doba zkracuje na jeden rok. Jedná se o návrat dřívější úpravy, která má preventivní charakter vůči protisoutěžnímu jednání.